Při najímání lidí začínáme až příliš často od konce. Uchazeče o práci posuzujeme podle jejich technických a praktických dovedností, jako by to bylo něco, co zásadně ovlivní jejich pracovní výsledky.

Vybírat si lidi podle toho, jestli si u nich můžeme odškrtnout, že zvládají všechny požadavky, které jsme vypsali do inzerátu, je ale chyba. A ve skrytu duše to víme všichni.

Může se objevit někdo, kdo splní všechno, co si vymyslíme, a ukáže se, že jsme ho vůbec přijímat neměli. Třeba proto, že vůbec nezapadne do kolektivu. Pak se ale může ukázat někdo, kdo z námi požadovaných dovedností ovládá čtvrtinu, a i tak z něj může být excelentní zaměstnanec.

Proč si tedy najímání lidí tolik komplikujeme? Pozorným rozhovorem a pozorováním můžeme o lidech zjistit mnohem víc, než když jim budeme pokládat otázky jako „Jak dlouho používáte Excel?“, protože z odpovědi se stejně nedozvíte, co o Excelu skutečně ví.

Pokud vás zajímá, jestli někdo Excel ovládá, musíte se ptát, jak ho používá a co s ním dokáže. A pokud dotyčný neumí používat zrovna ten nástroj, se kterým pracujete u vás ve firmě, tak se nic neděje.

Chytří lidé se vždycky naučí nové věci používat. A pokud chceme chytře i najímat, musíme zapomenout na předepsané postupy a dotazníky, studování životopisů a spolehnout se na svůj rozum a intuici. Najímání není o zaškrtávání políček, je to bytostně mezilidská záležitost, která stojí a padá s tím, jak spolu dokážeme komunikovat.

Tohle je pět případů, kdy byste člověka, který se zdá ideální, přijímat neměli:

1. Nenajímejte nikoho, kdo při přijímacích procesu „klopýtá“ – na dlouhou dobu se odmlčí nebo nepřijde na dohodnutou schůzku. Dost možná má i jiné příležitosti – a přejme mu je –, vy ale potřebujete někoho, kdo o práci u vás opravdu stojí a můžete se na něj spolehnout.
2. Nevybírejte si ani lidi, kteří na pohovor přijdou bez jakýchkoliv dotazů a ani je žádné nenapadnou, zatímco spolu mluvíte. Zvídavost je jedna z nejdůležitějších schopností, které byste měli hledat. Pokud tedy hledáte chytré a odhodlané lidi.
3. Neberte nikoho, kdo je během pohovoru naštvaný, hrubý nebo nezdvořilý. Velice pravděpodobně nemá jen špatný den, ale je takový pořád. I kdyby jeho kvalifikace byla sebelepší, tito lidé dokážou spolehlivě rozložit jakýkoliv kolektiv. Energie a entuziasmus vašich lidí je přitom to nejdůležitější, co je žene ke skvělým výkonům, a vy je o ně nesmíte připravit.
4. Nepřijímejte nikoho, kdo neví, co chce. Pokud to uděláte, může vás nemile překvapit, že se vaše očekávání s jeho nakonec neshodnou. Dospělí lidé by měli tušit, kam v životě směřují a že chtějí víc než „jen mít práci“.
5. A nechtějte ani nikoho, kdo vám řekne: „Prosím, přijměte mě, budu dělat, cokoliv bude potřeba.“ Nejlepší volbou jsou vždy lidé, kteří si sami sebe váží a vědí, co umějí a co chtějí dělat. Asi všichni chápeme, že se žadatelé o práci dokážou občas ponížit, ale člověk, který si sám sebe necení, nebude pro váš tým žádným přínosem.